Kunčice 2016

KUNČICE NAD LABEM, 9. - 10. 4. 2016

 

Po roce se našemu klubu opět dostalo cti, uspořádat úvodní podnik nového ročníku seriálu KTM ECC. Stejně jako vloni se závod odjel v Kunčicích nad Labem.

Při vymýšlení a dohadování trati se opět jednoznačně nejvíce činil David Jirka. Celý okruh vycházel z předcházejícího ročníku. Vynecháno bylo mimoúrovňové křížení, takže jeden „pytel“ se jel v opačném směru. Došlo ale také k podstatnému prodloužení okruhu. Jednalo se o novou pasáž vedoucí naproti vlakovému nádraží a rychlý úsek v zadní části trati. Sem, tam bylo přidáno pár zatáček, průjezd úvozem apod.. Vloni nás poměrně nečekaně a na poslední chvíli „zařízly“ Lesy ČR, když nám zakázaly vstup na své pozemky (a že se jedná o nejkrásnější místa této lokality). Letos byl David obezřetný a (byť to vypadalo, že bychom mohli využít alespoň svážnice) připravil se rovnou na variantu, že souhlas opět nedostaneme. A tak se také stalo.

Samostatnou kapitolou byl odbor životního prostředí. K velké cti pracovnici úřadu patří, že byla ochotná jednat. Po několika připomínkách a prohlídkách dotčených lokalit jsme našli vzájemnou shodu. Kompromisy udělaly obě strany a výsledkem byly např. „mostky“ přes zdejší bezejmenné vodní toky.

Jinak ale přípravy na celý podnik běžely naprosto bez problémů. Týden před závody proběhlo vysekání a vyřezání nových úseků. Ve čtvrtek odpoledne se začala značit trať. Zde musím poděkovat všem zúčastněným, že jsme se sešli v tak velkém počtu. Během několika hodin byl okruh takřka vytýčen. Na páteční ráno jsme si nechali jen několik kratších úseků, dětskou trať, vytvoření přemostění a samozřejmě stavbu zázemí podniku.

V pátek odpoledne se již po dětské trati prohánělo několik malých závodníků a depo se začalo plnit závodníky. Především tedy těmi, kteří to do Kunčic měli hodně daleko. Mám namysli především zástupce Moravy v čele s Milanem Barošem. Ti, kteří to mají takřka přes kopec, využili pátečního podvečera alespoň k pěšímu průzkumu trati.


Vyhlášení dětí do 50ccm

Vše podstatné se začalo odehrávat v sobotu. Začalo se samozřejmě přejímkou. A okolo půl deváté již do svého závodu odstartovaly děti. V kategorii do 50ccm se našli 4 závodníčci, ve třídě do 65ccm se na startovní rošt postavilo celkem 13 odvážlivců. V červeném dresu AK Krakonoš Jilemnice se v padesátkách představili hned 3 borci. Suverénem byl Přéma Plucha, který ostatní jasně převyšoval a s přehledem zvítězil. O další místa byl ovšem tak vyrovnaný boj, že při rovnosti bodů, musely rozhodovat lepší výsledky z druhé jízdy. Stříbrnou pozici pro sebe nakonec urval Ondra Baudyš, který si v první rozjížďce zvykal na bláto (podle slov tatínka na něm jel poprvé) a dojel čtvrtý. Ve druhé jízdě ovšem lépe odstartoval a profitoval z pádu Matyáše Reka. A po těsném boji udržel druhé místo. Na Matyáše zbylo čtvrté místo. Po holeshotu na startu první jízdy a druhém místě v jejím cíli, jej ve druhé rozjížďce postihly celkem dva pády a dokončil čtvrtý. V silnější kategorii jsme pak měli pouze jednoho klubového zástupce. Byl jím opět Přéma Plucha. Ano, vždy dojel rozjížďku 50ccm, přesedlal z KTM na Kawasaki a vydal se znovu start. Nutno říct, že Přéma plně ukazuje veliký potenciál. Po slabších startech musel mocně dotahovat. Předjížděl jednoho soupeře za druhým a v součtu obou jízd mu to vyneslo bronzovou příčku.


Tomáš Macháček po startu hobby E2

Radost z nádherného zápolení nejmladších nadějí nám ale kazilo počasí. Pohled na zatažené nebe v nás vyvolával řadu obav. Již dětem občas drobně pršelo, ale to bylo pořád ještě v pohodě.

Dopolední závod svedl na startovní rošt zástupce hobby kategorií E1, E2 a E3. Okolo jedenácté hodiny poprvé vyletěl vzhůru bílý praporek hlavního časoměřiče a startmaršála pana Davida. Ve třech vlnách vyrazilo na trať více než 100 po zimě nadržených závodníků. Navzdory vysokému počtu jezdců se celá dvouhodinová rozjížďka obešla bez velkých karambolů a hlavně zranění. Počasí jakž takž drželo, samozřejmě, že trochu popršelo, ale na trati to znát nebylo. AK Krakonoš měl, i přes mohutný odliv jezdců do licencí, zastoupení ve všech třídách. V E1 zabojoval Tadeáš Danihelka a vyjel si osmé místo. Zahanbit se nedal ani „Řízek“ Martin Kastner a dojel si pro 31. příčku. V E2 překvapil asi nejvíce sám sebe Tomáš Macháček. Po průměrném startu se propracoval až na šesté místo, které ovšem neudržel. Po pádu se propadl na konečnou osmou pozici. Martin Horáček se potýkal s technickými problémy. Část okruhu musel absolvovat bez spojky. Tu dokázal opravit a uhájil alespoň 18. příčku. V E3 bojoval sám voják v poli Tomáš Holec. Na novém stroji se „správným“ počtem taktů měl raketový start a hned si vybudoval znatelný náskok. Bohužel jej neudržel a musel se spokojit se stříbrem.


Tomáš Holec

Odpolední závod pak byl vypsán pro všechny zbylé kategorie, tedy Licence A a B, nově rozdělené Veterány na Licence a Hobby a tradičně pětaosmdesátky. Start proběhl asi čtvrt hodiny po druhé odpolední již za vytrvalého deště. Ten zásadně změnil podmínky na trati. Relativně tvrdý podklad vodu nepropustil a tak se na povrchu tvořila pěkně kluzká kašička. Většinou to vypadalo, jakoby se jezdilo na ledě. Váčkových licencích jsme měli nejvíce jezdců. Start měl parádní Honza Balaš. Pak se chvíli tahal s Patrikem Markvartem (dokud mu fungoval motocykl) a zejména s Jirkou Hádkem. Tomu nakonec podlehl, byť jej v posledním kole asi třikrát předjel. Po předjetí se ale vždy poroučel k zemi a šachovnicovým praporkem byl odmáván jako druhý. Lukáš Kučera předvedl profesorskou jízdu. Jel stabilně a velmi rychle. Postupně se probil na třetí příčku a tu i přes pád a ohnutá řidítka udržel až do cíle. Roman Vydra zažívá letos pořádnou školu, v Kunčicích mu jeho výkon stačil na 16. místo. Hned za ním protnul cílovou čáru Matěj Hanuš. Z Michala „Luboše“ Kavy se stal specialista na bláto. Se ztěžujícími se podmínkami na trati dokázal zrychlovat a nakonec se dostal i před týmového kolegu Vaška Bínu. Kluci dojeli za sebou, Luboš jednadvacátý, Váša dvaadvacátý. Smolařem byl Míra Škaloud. Držel se v popředí této kategorie až do okamžiku, kdy se mu zula zadní pneumatika. To samozřejmě mělo za následek odstoupení ze závodu.


Start Licencí A; zprava: Míra Škaloud, Roman Vydra, Lukáš Kučera a Honza Balaš

V Licencích B se ve velmi slušném světle představil Michal Hanuš. I ten vyměnil techniku, když na dvěpade od KTM ubral dva takty. Michal je dříč a dokázal se prosadit na stříbrnou příčku. Pan profesor Adam Erlebach si jel tradičně to svoje, tedy rychle, stabilně a bez zbytečných excesů. Těsně mu unikla vyhlašovaná pětka, dokončil šestý. Milan Macháček měl pád hned v první zatáčce. Byl vytlačen z ideální stopy na kluzký povrch a hned se válel. Bohužel si při pádu natáhl třísla. Nevzdal se a rozhodl se dodrtit až do cíle. Na první pohled na něm ovšem bylo vidět, že není v pohodě, čemuž odpovídá 17. pozice. Cíl neviděl Radim Kava. Ten jel na vypůjčené třipade KTM. „Paprika“ ji natolik rval, až z ní vyšlehly plameny... Ne, vážně. Při několikerých pádech se z přepadu z nádrže začal hromadit benzín v rámu motorky a cestu ven si našel přímo u rozžhaveného svodu výfuku. Výsledkem tedy byl požár, naštěstí hned uhašený.


Michal Hanuš

V licencovaných veteránech se představily i nové posily Krakonoše. Ve vybraných podnicích seriálu se rozhodl v červeném startovat Honza Unger. Ten je již řádně rozjetý ze dvou letošních soutěží ME a nedal nikomu šanci, když jednoznačně zvítězil. To Radek Havlíček měl najeté snad jen dvě hodiny a novou motorku doma sotva týden. Ale ničeho se nezalekl a vystoupal na bronzový stupínek. Brambory patřily Mírovi Hančovi, který se více než tréninku na závody věnoval jeho přípravám.


Honza Unger

Jak má vypadat srdcař, to jasně ukázal Jarda Šourek startující v hobby veteránech. Zatím nemá zrepasované závodní náčiní a tak přemýšlel, že Kunčice vynechá. Když mi ve čtvrtek při brigádě před nosem šermoval vykloubeným palcem na ruce, měl jsem za to, že jet nemůže. Ale to byl omyl! Jarda v sobotu vytáhl z auta svou cestovní Suzuki DRZ 400 a hnal se na start. Nevěřil jsem vlastním očím, jak si tuhle „mrchu“ s namontovanou plechovou SPZ-kou a blinkry dokázal vodit na kluzkém povrchu. V hlubokých kolejích nižší a širší déerzetko drhlo stupačkami, ale Jarda neslevil. Odměnou mu je čtvrté místo. A místo těsně pod stupni, tedy čtyřku, dokázal vybojovat i mladý Pavel Jindřišek v kategorii 85ccm. Pro něho to bylo první cross country v životě a zrovna v takovýchto podmínkách. O to větší obdiv si zaslouží, že to nezabalil.


Jarda Šourek

Sobotu uzavřelo vyhlášení tradičně pěti nejlepších v každé kategorii. Po dojezdu odpolední rundy to vypadalo, že by mohl déšť ustat. Bohužel nestalo se tak. Opak byl pravdou. Dojilo celou noc i nedělní ráno. Pro nás jako pořadatele nic příjemného. Vzhledem k profilu trati a daným podmínkám bylo jasné, že budou muset přijít nějaké změny. Začátek přejímky byl odložen… Po prohlídce nejhorších úseků jsme dali hlavy dohromady. Zvažovala se celá řada možností od vypuštění nejkritičtějších míst na trati po zkrácení časového limitu. Nakonec, i s přihlédnutím k přání většiny nocujících závodníků, jsme dospěli k radikálnímu rozhodnutí. Nedělní závod byl zrušen. Pro pořadatele nesmírně těžké rozhodnutí, ale, vzhledem k bezpečnosti závodníků a zamezení nadměrného poškození zapůjčených pozemků, bylo nevyhnutelné.


Pavel Jindřišek v první zatáčce podjíždí pozdějšího vítěze

Výsledky jsou tedy pouze ze soboty. V celkovém hodnocení klubové soutěže jsme se ujali vedení o 21 bodů před druhou Lhotkou. O dalších 8 bodů zpět je Enduroklub Semily.

Na další podnik seriálu si musíme počkat. Když všechno klapne, tak se necháme pohostit 20. srpna ve Vysokém nad Jizerou.

-tm-

TOPlist