Uhlířské Janovice 2014

ME UHLÍŘSKÉ JANOVICE, 6. – 7. 9. 2014

 

   O hodnocení a reportáž z posledního letošního podniku Mistrovství Evropy a současně Mezinárodního mistrovství ČR jsem požádal účastníka celého letošního šampionátu Lukáše Kučeru. Takže Lukáši, jak jsi to viděl?

   Víkend 6. a 7. září patřil finálovému podniku ME v enduru. Soutěžilo se na domácí půdě v Uhlířských Janovicích. Do dějiště závodu jsme dorazili již ve středu dopoledne a to zejména z toho důvodu, aby se stihlo postavit zázemí pro české juniory. Tábor se podařilo dokončit ve středu navečer a od čtvrtečního rána jsme se vydali na procházení testů. To jsme si zopakovali ještě v pátek po předání motorek do uzavřeného parkoviště.


Lukáš před přejímkou

   Do tohoto posledního závodu jsem vyrážel z osmého místa se ztrátou dvou bodů na sedmé a náskokem rovněž dvou bodů před devátým. Cílem pro mě bylo udržet se top 8. Po sobotním startu nás čekal krátký přejezd k prvnímu cross testu. Test byl namotán na louce s jednou mezí a bažinami. Byl hezký a díky bažinám i těžký, protože u nich musel člověk přemýšlet, aby v nich nezůstal. Je pravda, že podpora diváků a pořadatelů byla značná a tak nám třeba hned 5 - 6 lidí ukazovalo, do jaké drážky máme jet. Tím to bylo snazší, ale stejně byl člověk celých 5 minut na pozoru. Zhruba tak dlouho se totiž test jezdil. Po absolvování prvního crossu nás čekal náročný přejezd se známým kamenitým výjezdem ve Staré Huti. Na vrcholku Hutě nás čekal enduro test. Enduro test obsahoval všechno. Přejezd po šutrech, vylezlé kořeny, rychlé cesty, hluboké koleje a těžké výjezdy a sjezdy. Test se jezdil okolo 7 - 8 minut. Teprve na konci testu si člověk mohl oddechnout po tvrdé zhruba 45-ti minutové dřině. Dále následoval přejezd terénem s výjezdy, sjezdy, kaňony či potoky. Stále nic jednoduchého, ale už to šlo. Do první časovky jsme si najížděli okolo šesti minut. Poté následoval opět přejezd s potoky a rozbitými cestami. Takřka na konci přejezdu před druhou časovkou nás čekal druhý cross test. Ten byl natažen na louce a z menší části v lese. Tento cross byl rychlejší a jezdil se něco kolem 4 - 5 minut.


V plném tempu...

   To nás jak sobotu tak v neděli čekalo všechno vždy třikrát. Na neděli jsme byli osvobozeni od náročného úseku v podobě výjezdu na Huť a také první cross test byl trochu přemotán.

   A jak se mi jelo? No, po prvním crosse jsem byl první ve třídě MMČR E2 a osmý v Evropě. Takže začátek z říše snů! Bohužel na prvním enduru jsem měl pád a rozbil jsem víko na zapalování. Tím mi začal unikat olej. Ale naštěstí ne natolik, abych byl nucen odstoupit. I když chvílemi to byly nervy :D. Ještě k tomu jsem ohnul řadičku a to vše se stalo skoro na začátku a celý test jsem absolvoval na druhý rychlostní stupeň. Tudíž ztráta, ale ne zas tak veliká. Na dalších dvou testech jsem zajel velice slušně a na enduro test jsem přijížděl průběžně na devátém místě v juniorech a druhý nebo třetí v MMČR E2. Ale opět jsem měl smůlu, když se mi nepodařilo vyjet výjezd a to byla daleko větší ztráta nežli předchozí pád. No nic, snažil jsem se to hodit za hlavu a znovu se prokousat vpřed. To se povedlo tak na půl. Z 15. místa v Evropě jsem poskočil po posledním kole na 11. místo a v MMČR E2 mě to stálo bednu. Byla z toho nakonec 5. příčka. V průběžném pořadí jsem poskočil na sedmé místo a zvýšil náskok na osmičku na šest bodů.


Nezbyzné přezouvání na druhý den

   V neděli jsem vyrážel s čistou hlavou a s vědomím, že jsem na crossech rychlej a že by to dnes mohlo konečně vyjít. Opravdu, na crossech jsem byl rychlej, vždyť se mi tam nejednou povedlo předjet Víťu Kuklíka! Ale enduro mi nějak nevycházelo. Až na druhé kolo, kdy všichni zpomalili a já naopak zrychlil oproti prvnímu kolu. V cíli z toho byla v uvozovkách až 12. příčka v Evropě a 54. místo ze 150 jezdců. Ale v MMČR E2 jsem se vyšvihl na svou první individuální bednu. Byl jsem třetí!. Vím, že na kdyby se nehraje, ale musím to sem napsat. Kdybych jel enduro test tak o 15 - 20 sekund rychleji, mohla z toho být i výhra… Ale to je to kdyby. Ani třetímu místu jsem nemohl uvěřit, i když jsem v něj tajně doufal.


Bronz pro Lukáše

   V celkovém hodnocení Mistrovství Evropy jsem spadl na osmé místo, když na sedmičku poskočil Ital Montanari, který dojel třetí a předčil mě o dva bodíky. Chvíli to zamrzelo, ale nakonec to je osmé místo z Evropy a to si myslím, že se počítá. Na to, že v loňském roce jsem si vyjel 2 body… :D.

   Závěrem musím poděkovat našemu manažerovi panu Jiřímu Pošíkovi, nejen za nejlepší a nejtěžší soutěž, kterou jsem kdy jel, ale hlavně za jeho podporu na závodech ME, dále fanouškům, kteří vytvořili neskutečnou atmosféru, ve které jsem v životě nezávodil. Nesmím zapomenout na rodinu a ani na svůj klub AK Krakonoš Jilemnice. Děkuju a za rok na evropských kolbištích snad budu znovu bojovat o body a třeba se pohybovat i někde výš :-), taková top 5 je moc lákavá :D.

-lk-

 

   Ještě připomenu, že v Evropě Lukáš jezdí třídu junior E2/E3 a osmým místem se stal druhým nejlepším českým reprezentantem v kategorii (před ním je pouze bronzový Honza Balaš). V celkovém pořadí MMČR třídy E2 je pak klasifikován na sedmé pozici, když na šestou mu scházel pouhý bodík. Ovšem mimo Lukáše jsme měli i další želízka v ohni. O Evropské body se ucházel i Míra Hanč, který zápolí ve veteránech. Na své Husqvarně FE 350 dokončil zdárně oba dva soutěžní dny. Jak také jinak v jeho případě. Sice se mu nedařilo úplně podle představ, přesto dokázal bodovat v sobotu čtrnáctým místem. V neděli se „kousnul“ a dokázal se posunout na desátou pozici. V celkové klasifikaci mu potom patří krásné sedmé místo, čímž se stal nejvýše postaveným Čechem ve třídě! Navíc v samostatném hodnocení českého „mistráku“ se stal přeborníkem ČR mezi veterány!


Míra Hanč

   V MMČR třídy E2 letos závodil i Vašek Bína. A ani on v Janovicích nechyběl. Také se statečně pral s nástrahami tratě a náročným terénem. Ovšem v sobotu se do cíle nedostal. Mohl za to uvařený motor jeho čtyřtaktní KTM. Na neděli dal ovšem vše do pořádku a nejen že se postavil na start, dojel i do cíle. A to na desátém místě. V celkovém hodnocení, kdy absolvoval pouze zlomek soutěží, se umístil na 19. příčce.


Vašek Bína

   Výkony i výsledky tedy jsou více než slibné a nám nezbývá, než se těšit na příští ročník evropského i českého endura!

-tm-

TOPlist