O uplynulém víkendu 23-24.3 se konal závod v endurosprintu v moravském Znojmě pod hlavičkou Českomoravské Asociace Motocyklového Sportu. Jelikož šlo o první závody letošní sezóny, dva zástupce našeho autoklubového spolku si závody nemohli nechat ujít. Ve Znojmě nás reprezentovali Tomáš Kuřík a Martin Kastner. Obvykle se nezúčastňujeme závodů organizovaných organizaci CAMS, ale jsme spíše přikloněni k reprezentování našeho klubu na závodech pořádaných Autoklubem České Republiky, z tohoto důvodu byly závody pojaty jako „přípravný zápas“.

 

Jako nejvýznamnější plus celých závodu oba reprezentanti jednoznačně označili novou destinaci a nádhernou trať, kde se závody pod AČR bohužel nejezdí. Další klad byl určitě to, že na závody CAMS jezdí mnohem více závodníků než závody AČR, takŽe bylo možné závodit s více lidma na stejné úrovni. Závody se jeli v rozlehlém vojenském prostoru. Přejezd začínal v krásně rozkvetlém sadu, následně se jelo prašnou cestou i necestou než se dojelo k Motokrosové vložce jež začínala na zdejší MX trati.

 

Na cross test se začínal dvěmi skoky a několika výjezddy po trati, následovala skalnatá mezička na pole a po pár rychlých zatačkach se zase sjíždělo dolů, nahoru a dolů po skalce. Zbytek testu byl namotaný na louce pěkně do rychlosti, občas se přejížděli mezičky které kopaly každá na jiné kolo. Pro nás závodníky endura bylo dobře, že byl po MX trati jen kousek, zbylé skoky byly hodně nabroušené a celkově zdejší MX trať byla hodně tvrdá a klouzavá. Motokrosová vložka byla dlouhá zhruba 7minut.

 

Přejezd na Endurovou vložku byl opět po prašných cestách a necestách, bohužel jeden úsek byl hůře značený a mnoho závodníku zabloudilo a napojilo se na přejezd mezí endurovým testem a depem. Jeden ze zbloudilých byl i Martin, naštěstí si v depu uvědomil, že něco není v pořádku, když dojíždí kluky z mistráku startující o 17 minut dřív. Uvědomil si chybu a vrátil se na start endura a do dalšího kola to stihl bez trestných minut.

 

Enduro se jezdilo přes 10 min a začínalo se v bývalém sadu, z něhož zbyly jen metrové pahýly ovocných stromů, většinou okolo nohy. Pěkné endurové pasáže střídali přejezdy potoka, který se brzy rozbahnil do neprůjezdného pekla, po dvou kolech se bohužel musel zrušit. Po silově vyčerpávajícím blátíčku nasledovali kamenité prudké par metrové skalky. Konec endurové vložky pořadatel dotáhl do pasáže umělých překážek, nezbývalo již moc sil.

 

Teď již k jednotlivým výsledkům. Tomáš bohužel v sobotu řádně nedokončil, ze zdravotních důvodů. Ono se není čemu divit, na závodiště dojel ve 3 ráno po 11 hodinách řízení z práce. Po půlce závodu ho začali brát ohromné křeče do rukou, až nebyl schopen vymáčknout spojku a musel nouzově opustit stroj. V neděli si již zpravil chuť, ač s problémy, ale dojel na 19 místě. Martin v sobotu do cíle dorazil na 15tém místě a v neděli to vytáhl na 10tku.